Vážení přátelé
v posledních dnech se ze všech médií dovídáme o ekonomické krizi v Řecku. Pravdou je, že vlády v Řecku v posledních letech nakládaly s veřejnými financemi špatně. Aby uspokojili své politické přátele, utrácely víc než si jejich národní hospodářství mohlo dovolit. A velký počet nepotřebných vládních úředníků stejně jako i vysoká míra korupce celou situaci ještě zhoršovaly. To všechno zapříčinilo nestabilitu řecké ekonomiky a kvůli tomu je řecký zahraniční státní dluh velmi vysoký v porovnání s příjmy do státní pokladny.
Řecko, stejně jako všechny ostatní země na světe, si půjčuje peníze od několika finančních institucí, aby pokrylo veřejné výdaje. Vzhledem k ekonomické nestabilitě země je však úrok za tyto půjčky velmi vysoký (okolo 6%; pro srovnání – Německo si půjčuje za cca 3%). To je jedna strana problému.
Celková finanční situace Řecka není horší než finanční situace takových zemí jako je Španělsko nebo Portugalsko.
Nyní jsme svědky soupeření mezi americkým dolarem a eurem/britskou librou. Jelikož je Řeckou součástí Eurozóny, útokem na Řecko se útočí na euro, které je skutečným cílem tohoto souboje. Slabší euro zároveň znamená i oslabení britské libry. To je druhá strana problému.
V této chvíli se v Evropě diskutuje o „řeckém“ problému. Myšlenka, která převládla, je „podpořit Řecko generálním plánem“. Plánem, ze kterého bude každému jasné, že zasáhnutím jednoho členského státu EU, bude mít před sebou všechny evropské ekonomiky…
Samozřejmě, Řekové si musí upravit svá „čísla“.
V tomto případě to vypadá tak, že EU poskytne Řecku pomoc okolo 25 biliónů euro s velmi nízkým úrokem. Zároveň budou vytvořeny zásady pro podobné programy pro případ problémů jiných členských zemí.
Problém Řeků je však v tom, že se cítí být (a také jsou) chudí. Jejich platy jsou v porovnání s evropským průměrem velmi nízké. A tak je pro ně velmi těžké akceptovat přísnou restriktivní finanční politiku ze strany státu. Vyzývají politiky, aby chybějící peníze žádali od bohatých vrstev obyvatelstva a od bank, které mají za sebou velmi „úrodné“ roky a aby našli ty, kteří na celé situaci nezákonně a díky korupci zbohatli. A v neposlední řadě žádají od Evropské unie, aby zabezpečila hranice jako hranice evropské. Řekové totiž dávají 6% ze státního rozpočtu na zbraně a armádu.
Nyní tedy demonstrují a stávkují.
Když se podíváme na uvedenou problematiku z pohledu turismu, můžeme říci, že celková situace může v konečném důsledku pomoci turismu v Řecku, který je nejdůležitější součástí řeckého průmyslu.
Očekává se, že nejen služby hotelů, ale i další služby související s turismem (restaurace, fakultativní výlety, zboží v místních obchodech apod.) se budou nabízet za nižší ceny, aby se tak staly atraktivnějšími. A to bude v konečném důsledku pozitivem pro turisty.
Yiannis Iliopoulos
